12 způsobů, jak si škodit

Myšlenka vyvolá emoci, emoce spustí tělesnou reakci, tělesná reakce ovlivní naše chování, chování potvrdí naše myšlenky. 

I malá změna může ovlivnit celý systém našeho myšlení a jednání. Většinou si podobné situace interpretujeme ve stejném modu, proto se pohybujeme v bludném kruhu.

Pojďme se podívat na obvyklé destruktivní myšlenkové pochody.

Katastrofické scénáře

Nejvíce se bojíme věcí, které se nikdy nestanou. Na co nejčastěji myslíte, když vás něco trápí nebo stresuje? Většinou se nám honí hlavou ty nejhorší scénáře. Kolik z nich se naplní?

Strach z odmítnutí nebo neúspěchu

Někdy také kvůli našim obavám nezkusíme to, co by nás lákalo. Co bychom chtěli.

Když strach z odmítnutí nebo neúspěchu překonáme, často situace dopadne lépe, než jsme si představovali. A i když tak nedopadne, vždy se na ni můžeme podívat tak, že jsme se alespoň pokusili a získali další zkušenost.

Černobílé vidění

Často se nám nedaří dívat se na svět s nadhledem a celou řadu událostí posuzujeme prizmatem Černá a bílá, Pravda a lež, Dobrý a špatný.

Naučte se vnímat realitu se všemi jejími odstíny. Přinese vám to větší klid.  Svět není černobílý. Snažte se vnímat všechny krásné odstíny šedi.

Musy a mělbychy

Rozdíl mezi postoji chci, musím a měl bych je v energii, kterou přinášejí. Pokud dělám něco, co musím nebo bych měl, přichází pocit tíhy a oběti. Pokud dělám, co chci, je to moje volba.

Pokud něco děláme s pocitem, že musíme nebo bychom měli, často také vnímáme tíhu a nemožnost jiné volby. Otázkou je, zda opravdu musíme danou činnost dělat.  

"To není moje vina" aneb "Můžeš za to ty!"

Dáváme vinu za výsledek nebo situaci druhým bez toho, abychom sami přemýšleli o tom, zda na tom nemáme i my svůj podíl, zda i my sami můžeme přispět k tomu, aby vše dopadlo tak, jak si přejeme a druhým situaci ulehčili nebo přispěli k očekávanému výsledku. Radou, připomenutím, změnou postoje, přístupu nebo chování či hodnocení.

Bez změny se podobné situace budou opakovat pořád dokola. Položte si otázku: Udělal/a jsem maximum pro to, aby nezapomněl/a? Mohl/a jsem mu/jí to ráno připomenout. Co můžu udělat příště, aby se to neopakovalo?, tak je možné, že se bludný kruh přeruší.

Středobod vesmíru

Nedostává se vám a vaší práci nebo slovům dostatečné pozornosti od vašich blízkých, kolegů v práci, nebo posluchačů a jejich nevšímavost vás irituje natolik, že máte zlost nebo pocit lítosti?

Neberte si prosím věci osobně a ověřujte své domněnky. Jednoduše se to říká, ale hůř provádí. Jakmile s vámi začne cloumat emoce, například vztek, uražená ješitnost, lítost, ale také přílišné nadšení a tak dále, nechte jim čas, ať se zklidní a odplynou. Získáte tím odstup a můžete svou domněnku přehodnotit. Pokud opustíme pozici ve středu vesmíru a přijmeme, že se o tento střed dělíme s dalšími lidmi, uleví se nám.

Značkování

Vytváření nálepek a podle nich pak třídit a hodnotit  lidi ve společnosti, dnes u nás velmi populární jev.

Srovnávání se

Mám lepší auto než kolega? Beru více než soused? Mám chytřejší děti? Jsem štíhlejší než kolegyně?

Podobné myšlenky vyvolávají stres, averzi vůči druhému, závist, pocit méněcennosti nebo pýchy. Vždy bude pravděpodobně někdo, kdo bude v něčem lepší než my a bude mít něčeho více. Pokud se budete srovnávat, máte doživotní zdroj trápení.

Můžete se však také rozhodnout vnímat své úspěchy, sledovat vlastní cestu a druhé přijímat takové, jací jsou.

Druhými se nechte inspirovat. Navíc si uvědomte, že vidíte jenom střípek z jejich života. No jo, majitel firmy. Ten se má. Už ale nevidíte probdělé noci ze stresu, rozvod a žaludeční vředy.

Očekávání

"Mám takový zvyk, že vždy odpovídám na všechny e-maily do 24 hodin. Takže ostatní to přece budou dělat taky tak. To dá rozum, ne?" Nebo: "Jel jsem s autem do servisu kvůli výměně oleje a také jsem měl lehce odřený nárazník. To je jasné, toho si přece musí všimnout a ten nárazník mi zamáznou barvou."

Jak jinak. Žádné z mých očekávání se nenaplnilo. Očekáváními škodíme sami sobě. Je fajn vědět, co potřebujeme a co je pro nás důležité. Stejně tak je důležité tyto své potřeby a představy sdělovat a neočekávat, že je někdo odhalí sám od sebe. Přijměte fakt, že se druzí nechovají podle našich představ. A mají na to právo!

Perfekcionismus

Snažíte se o dokonalost, která neexistuje? Vzpomeňte si na Paretovo pravidlo: 20 % úsilí přináší 80 % výsledků. Ve zbývajícím čase můžete často dělat něco jiného a užitečnějšího.

Za všechno může minulost...

Pokud k nám naše minulost nebyla úplně přívětivá nebo jsme udělali nějaké špatné rozhodnutí, může se stát, že se k tomu stále vracíme a brzdí nás to v současném životě.

"Kdybych se učil anglicky, tak teď bych měl super placené místo.".  "Kdyby mě tak rodiče byli poslali na vysokou školu, to bych teď mohla dělat vedoucí. No ale uznejte, teď když mi je přes 40..

Minulost už je za námi, tu nezměníme. Hledejme možnosti, jak žít tak, abychom byli spokojení. Nebojte se začít plnit si své sny a touhy Jakmile totiž byť i jenom nakročíme na cestu za naším snem či cílem, "nakopne" nás to a přinese spoustu pozitivní energie.

Zobecňování

Opakovaný neúspěch např. při seznamování nebo  pracovním pohovoru nás svádí k tvrzení "už se nikdy nenajdu lásku, dobrou práci". apod.

Přirozeně máme tendenci se z našich zkušeností učit. Pozor ale na zobecňování, které nám nepomáhá. Vnímejte situace v jejich jednotlivostech. Všímejte si slov nikdy, nikdo, všichni, všechno, vždy, nic. Jsou věty s těmito slovy skutečně pravdivé?

Poznali jste se někde nebo víte o dalších myšlenkových stereotypech, kterými si škodíme?